|
|
Regulace metabolismu triacylglycerolů v cirkulaci v postprandiální fázi
Zemánková, Kateřina ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Kazdová, Ludmila (oponent) ; Zlatohlávek, Lukáš (oponent)
Zvýšená hladina triacylglycerolů (TG) je v současné době uznávána jako rizikový faktor ischemické choroby srdeční a její snížení je terapeutickým cílem, který vede ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění. Tradičně je koncentrace TG stanovena nalačno (8-12 hodin po nočním hladovění) a to hlavně proto, že nárůst koncentrace TG po jídle vede k vysokému kolísání hodnot TG. Lidé však stráví větší část dne v postprandiálním stavu a postprandiální hypertriglyceridémie tedy může hrát významnou roli při určování rizika kardiovaskulárního onemocnění. Postprandiální lipémie je zvýšená a prolongovaná u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Data z Copenhagen Heart Study poukazují na to, že koncentrace TG stanovená v průběhu dne ("non-fasting" TG) je asociována s rizikem kardiovaskulárních onemocnění více než lačná koncentrace TG. Koncentrace "non-fasting" TG je podstatně ovlivněna individuálními behaviorálními návyky jako je složení stravy a fyzická aktivita jedince. Je otázkou, zda by bylo vhodné identifikovat jedince s vyšším rizikem kardiovaskulárního onemocnění v důsledku zvýšené postprandiální koncentrace TG použitím tukového tolerančního testu analogického ke glukózovému tolerančnímu testu. V roce 2010 skupina odborníků navrhla protokol standardizovaného tukového tolerančního testu, který by...
|
|
|
Sérové markery aktivity cholesterol 7α hydroxylasy.
Bohdanecká, Alena ; Leníček, Martin (vedoucí práce) ; Kovář, Jan (oponent)
Cholesterol 7-hydroxyláza (CYP7A1) je hlavní limitní enzym klasické dráhy syntézy žlučových kyselin (BA), kterou je u člověka katabolizována přibližně polovina cholesterolu. Stanovení enzymatické aktivity CYP7A1 je klíčovým předmětem ve výzkumu lipidového metabolismu. Přímé stanovení aktivity CYP7A1 v jaterní biopsii není většinou z etických důvodů povoleno, proto je využíváno nepřímých metod pomocí sérových markerů, např. 7- hydroxy-4-cholesten-3-onu (C4). Prvním, metodickým cílem práce bylo převedení zavedené HPLC metody pro stanovení C4 na LC-MS s účelem zvýšit citlivost metody. Při optimalizaci jsme se zaměřili na extrakční krok, tzv. SPE extrakci (solid phase extraction), která spočívala v úpravě koncentrací a objemů promývacího a elučního roztoku. Převedením metody z HPLC na LC-MS se citlivost zvýšila cca 7krát (LD = 1,39 ng/ml). V druhé, klinické části naší práce jsme se pokusili potvrdit předběžné výsledky našeho pracoviště o distribuci C4 v lipoproteinových částicích (LPP), s cílem najít parametr, který by koreloval s aktivitou CYP7A1 lépe než samotný C4. Předběžné výsledky na zdravých jedincích ukázaly, že koncentrace C4 je nejvyšší v HDL, a že distribuce C4 v jednotlivých LPP je mezi jedinci podobná. Experiment jsme opakovali na několika jedincích s rozdílnou hladinou cholesterolu....
|
|
|
Vliv diety na parametry lipidogramu u pacientů s dyslipidémií
Paroha, Josef ; Zlatohlávek, Lukáš (vedoucí práce) ; Tůmová, Eva (oponent)
Hlavním cílem této práce je určit, zda má hypolipidemická dieta vliv na parametry lipidogramu u pacientů s dyslipidemií. Vedlejším cílem je zjistit stravovací návyky pacientů s dyslipidemií a určit, zda jsou v souladu se základy hypolipidemické diety. K dosažení cílů bylo použito dotazníkové metody, biochemického vyšetření krve a edukace pacientů s dyslipidemií. Výzkum obsahoval vstupní a výstupní laboratorní vyšetření krve. Po vstupním vyšetření pacient vyplnil dotazník s otázkami zaměřenými na stravovací návyky a absolvoval edukaci o vhodné dietě. K výstupní kontrole se pacient dostavil za tři měsíce. Potřebná data byla získána porovnáním vstupního a výstupního vyšetření krve a vyhodnocením dotazníků. Tato bakalářská práce ve svém výzkumu potvrdila pozitivní vliv hypolipidemické diety na hodnoty lipidogramu u pacientů s dyslipidemií. Na konci výzkumu byla průměrná hladina celkového cholesterolu nižší o 10,5 %, průměrná hladina LDL-cholesterolu byla o 18,9 % nižší a průměrná hladina triacylglycerolu byla o 10, 6 % nižší. Naopak průměrná hladina HDL-cholesterolu byla na konci výzkumu o 4,3 % vyšší. Dále bylo vyhodnocením dotazníků zjištěno, že se více než 70 % pacientů s dyslipidemií stravovalo v souladu se základy hypolipidemické diety již na počátku výzkumu. Výsledky této práce ukazují pozitivní...
|
|
|
Regulace metabolismu triacylglycerolů v cirkulaci v postprandiální fázi
Zemánková, Kateřina
Zvýšená hladina triacylglycerolů (TG) je v současné době uznávána jako rizikový faktor ischemické choroby srdeční a její snížení je terapeutickým cílem, který vede ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění. Tradičně je koncentrace TG stanovena nalačno (8-12 hodin po nočním hladovění) a to hlavně proto, že nárůst koncentrace TG po jídle vede k vysokému kolísání hodnot TG. Lidé však stráví větší část dne v postprandiálním stavu a postprandiální hypertriglyceridémie tedy může hrát významnou roli při určování rizika kardiovaskulárního onemocnění. Postprandiální lipémie je zvýšená a prolongovaná u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Data z Copenhagen Heart Study poukazují na to, že koncentrace TG stanovená v průběhu dne ("non-fasting" TG) je asociována s rizikem kardiovaskulárních onemocnění více než lačná koncentrace TG. Koncentrace "non-fasting" TG je podstatně ovlivněna individuálními behaviorálními návyky jako je složení stravy a fyzická aktivita jedince. Je otázkou, zda by bylo vhodné identifikovat jedince s vyšším rizikem kardiovaskulárního onemocnění v důsledku zvýšené postprandiální koncentrace TG použitím tukového tolerančního testu analogického ke glukózovému tolerančnímu testu. V roce 2010 skupina odborníků navrhla protokol standardizovaného tukového tolerančního testu, který by...
|
|
|
Nutriční a zdravotní aspekty konzumace tuků včetně cholesterolu
Kaňoková, Linda
V této bakalářské práci jsem se zaměřila především na to, jakou roli hrají tuky a cholesterol ve výživě člověka. Nejdříve jsem se věnovala obecné charakteristice živinového složení potravin, tedy makronutrientům a mikronutrientům, a po přiblížení těchto důležitých složek jsem navázala na lipidy, kde jsem se již podrobněji věnovala jejich nejvíce zastoupené části v potravě, kterou tvoří tuky. U tuků jsem specifikovala mastné kyseliny, které jsem rozdělila dle jejich nasycenosti. Dále jsem se zaměřila na fosfolipidy a jednu z doprovodných složek tuků, tedy cholesterol, u něhož jsem popsala jeho přirozený výskyt v potravě, metabolismus, transport pomocí lipoproteinů a význam v lidském organismu a ve výživě. Zmínila jsem se také o významném degenerativním onemocnění, jehož příčinu můžeme hledat především za nadměrnou konzumací nevhodného typu mastných kyselin. V neposlední řadě jsem aplikovala získané poznatky k pojednání možností ovlivnění hladiny celkového sérového cholesterolu a jeho HDL a LDL frakcí druhem konzumovaných mastných kyselin a množstvím přijímaného cholesterolu z potravy.
|
|
|
Separace a identifikace lipopeptidů pomocí chromatografie a hmotnostní spektrometrie
Pravdová, Adéla ; Cvačka, Josef (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
4 Abstrakt Lipidace proteinů zaujímá významné místo ve skupině posttranslačních modifikací. Zastává důležitou roli v procesech diferenciace buněk nebo synaptických přenosů. Změny v přítomnosti lipidovaných proteinů může v některých případech poukazovat na výskyt lidských onemocnění jako např. Huntingtonova choroba, schizofrenie nebo rakovina. Z tohoto důvodu se jejich analýza stala žádanou a díky svým specifickým vlastnostem také problematickou. Tato práce je zaměřena na vývoj podmínek měření lipopeptidů vzniklých štěpením proteinů obsahujících lipomodifikaci. Byly testovány dva postupy separace, při kterých bylo cílem nabohacení lipopeptidů a zároveň odstranění co nejvíce ostatních molekul obsažených ve vzorcích. Prvním testovaným způsobem byla separace na fázovém rozhraní, při které za použití vody a chloroformu bylo dosaženo zakoncentrování lipopeptidů na fázovém rozhraní a odseparování části přidaných nemodifikovaných peptidů ze směsi. Druhým způsobem separace byla extrakce prováděná na pevné fázi za použití C18 stacionární fáze. Jako vhodnější varianta extrakce na pevné fázi byla v porovnání s roztoky obsahujícími isopropylalkohol vybrána eluce roztoky obsahující acetonitril s přídavkem kyseliny trifluoroctové. S optimalizovaným elučním postupem bylo možné separovat nemodifikované peptidy od...
|
|
|
Regulace metabolismu triacylglycerolů v cirkulaci v postprandiální fázi
Zemánková, Kateřina
Zvýšená hladina triacylglycerolů (TG) je v současné době uznávána jako rizikový faktor ischemické choroby srdeční a její snížení je terapeutickým cílem, který vede ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění. Tradičně je koncentrace TG stanovena nalačno (8-12 hodin po nočním hladovění) a to hlavně proto, že nárůst koncentrace TG po jídle vede k vysokému kolísání hodnot TG. Lidé však stráví větší část dne v postprandiálním stavu a postprandiální hypertriglyceridémie tedy může hrát významnou roli při určování rizika kardiovaskulárního onemocnění. Postprandiální lipémie je zvýšená a prolongovaná u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Data z Copenhagen Heart Study poukazují na to, že koncentrace TG stanovená v průběhu dne ("non-fasting" TG) je asociována s rizikem kardiovaskulárních onemocnění více než lačná koncentrace TG. Koncentrace "non-fasting" TG je podstatně ovlivněna individuálními behaviorálními návyky jako je složení stravy a fyzická aktivita jedince. Je otázkou, zda by bylo vhodné identifikovat jedince s vyšším rizikem kardiovaskulárního onemocnění v důsledku zvýšené postprandiální koncentrace TG použitím tukového tolerančního testu analogického ke glukózovému tolerančnímu testu. V roce 2010 skupina odborníků navrhla protokol standardizovaného tukového tolerančního testu, který by...
|
|
|
Porovnání hodnot sedimentace erytrocytů s hodnotami lipidového souboru
ŠTEFKOVÁ, Michaela
Cílem práce je porovnat hodnoty rychlosti sedimentace erytrocytů (ESR) získané metodou stop flow s jednotlivými hodnotami lipidového souboru. Ověřit, zda jsou hodnoty ESR ovlivněny hyperlipoproteinémií. Jsou vypočteny korelační koeficienty a sestaveny grafy korelačních závislostí mezi hodnotami ESR a parametry lipidového souboru (TAG, TC, HDL a LDL).
|
|
|
Regulace metabolismu triacylglycerolů v cirkulaci v postprandiální fázi
Zemánková, Kateřina ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Kazdová, Ludmila (oponent) ; Zlatohlávek, Lukáš (oponent)
Zvýšená hladina triacylglycerolů (TG) je v současné době uznávána jako rizikový faktor ischemické choroby srdeční a její snížení je terapeutickým cílem, který vede ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění. Tradičně je koncentrace TG stanovena nalačno (8-12 hodin po nočním hladovění) a to hlavně proto, že nárůst koncentrace TG po jídle vede k vysokému kolísání hodnot TG. Lidé však stráví větší část dne v postprandiálním stavu a postprandiální hypertriglyceridémie tedy může hrát významnou roli při určování rizika kardiovaskulárního onemocnění. Postprandiální lipémie je zvýšená a prolongovaná u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Data z Copenhagen Heart Study poukazují na to, že koncentrace TG stanovená v průběhu dne ("non-fasting" TG) je asociována s rizikem kardiovaskulárních onemocnění více než lačná koncentrace TG. Koncentrace "non-fasting" TG je podstatně ovlivněna individuálními behaviorálními návyky jako je složení stravy a fyzická aktivita jedince. Je otázkou, zda by bylo vhodné identifikovat jedince s vyšším rizikem kardiovaskulárního onemocnění v důsledku zvýšené postprandiální koncentrace TG použitím tukového tolerančního testu analogického ke glukózovému tolerančnímu testu. V roce 2010 skupina odborníků navrhla protokol standardizovaného tukového tolerančního testu, který by...
|
|
|
Sérové markery aktivity cholesterol 7α hydroxylasy.
Bohdanecká, Alena ; Leníček, Martin (vedoucí práce) ; Kovář, Jan (oponent)
Cholesterol 7-hydroxyláza (CYP7A1) je hlavní limitní enzym klasické dráhy syntézy žlučových kyselin (BA), kterou je u člověka katabolizována přibližně polovina cholesterolu. Stanovení enzymatické aktivity CYP7A1 je klíčovým předmětem ve výzkumu lipidového metabolismu. Přímé stanovení aktivity CYP7A1 v jaterní biopsii není většinou z etických důvodů povoleno, proto je využíváno nepřímých metod pomocí sérových markerů, např. 7- hydroxy-4-cholesten-3-onu (C4). Prvním, metodickým cílem práce bylo převedení zavedené HPLC metody pro stanovení C4 na LC-MS s účelem zvýšit citlivost metody. Při optimalizaci jsme se zaměřili na extrakční krok, tzv. SPE extrakci (solid phase extraction), která spočívala v úpravě koncentrací a objemů promývacího a elučního roztoku. Převedením metody z HPLC na LC-MS se citlivost zvýšila cca 7krát (LD = 1,39 ng/ml). V druhé, klinické části naší práce jsme se pokusili potvrdit předběžné výsledky našeho pracoviště o distribuci C4 v lipoproteinových částicích (LPP), s cílem najít parametr, který by koreloval s aktivitou CYP7A1 lépe než samotný C4. Předběžné výsledky na zdravých jedincích ukázaly, že koncentrace C4 je nejvyšší v HDL, a že distribuce C4 v jednotlivých LPP je mezi jedinci podobná. Experiment jsme opakovali na několika jedincích s rozdílnou hladinou cholesterolu....
|
host ::
RSS.